Definice

Je umělecký směr, který vznikl ve Francii roku 1886, největší rozmach byl na přelomu 19. a 20. století. Symbolismus byl reakcí na popisnost naturalismu a parnasismu (v Čechách Lumírovci). Toto hnutí částečně navazuje na romantismus.

Symbolisté chtěli vizualizovat věci, jež nelze racionálně popsat (nálady, myšlenky, city atp.), tj. zobrazit (nakreslit, popsat atp.) nezobrazitelné. Snažili se proniknout k podstatě skutečnosti – usilovali o vnímání umění všemi smysly. K tomu pomáhá symbol, prostředník mezi skutečným světem a „světem duše“, v náznaku odkrývající tajemství ukryté v nitru věcí. Symbolisté věřili, že umění by mělo chtít zachytit více absolutních pravd, které mohly být zpřístupněné jen nepřímými metodami.

Manifest symbolistické literatury vyšel r. 1886 ve Figaru. Jeho autorem byl básník Jean Moréas, který odmítal akademické a tradiční instruování, deklamování a falešnou citovost tehdejších literárních nauk. Symbolistická poezie se podle Moréase měla snažit „odít Ideál do smyslově vnímatelné formy, která neměla být samoúčelná, ale měla se podřizovat onomu Ideálu.“

Typickými představiteli symbolistické poezie byli Charles Baudelaire (Květy zla), Stéphane Mallarmé, Arthur Rimbaud a Paul Verlaine, poètes maudits – prokletí básníci, kteří zobrazovali ducha dekadence a temného romantismu přelomu století.

Čeští symbolisté se sešli v časopise Moderní revue. Jejich poezie patří k nejnáročnějším českým básním.

Příklady použití

V. Brjusov, A. Bělyj, A. Blok, M.Cvetajevová, H. Ibsen, O. Březina, V. Dyk, A. Sova, J. Opolský

Dělení slova

sym!bo!lis!mus

Může být také omylem zapsáno jako

simbolismus, symbolysmus, symbolizmus

Příbuzná slova

symbolika