Definice

Slovesný tvar, jehož koncovka určuje, že děj (stav):
1) nastává v přítomnosti;
2) jistojistě nastane v budoucnosti;
3) má všeobecnou platnost.

Příklady použití

čtu si
usínaje se modlila
zítra mám zkoušku
šimpanz je savec
3 x 3 = 9

Dělení slova

pré!zens

Může vyskytovat také v těchto tvarech

přítomný čas