Definice

1) Prvek významové struktury věty vyplývající z významu dominujícího, řídícího členu. Substituční participant je předmět nebo jiná okolnost děje (agens, nositel, proživatel aj.). Situační participant je děj, změna apod., jež jsou základem situace (informace, instrukce aj.)
2) Sémantická složka valenčního větného členu.

Příklady použití

Substituční participant: já to řeknu soudci (příjemce); jedu vlakem (vehikl), hodil to na zem (locus)
Situační participant: bál se, že ho kousne (podnět); hlásili, že v noci mrzlo (informace)

Dělení slova

par!ti!ci!pant