Definice

Umělecký směr a životní styl převážně 1. poloviny 19. století. Je typický pro německé měšťanské prostředí. Biedermeier reagoval na romantismus, oproti jehož revolučnímu kvasu přinesl klid a drobnou práci. Byl kritizován jakožto „idyla hřbitova“, únik od reality ke krbům. Měšťané často neměli dost peněz na to, aby si kupovali biedermeierovskou výbavu, jakou vídáme na zámcích, a tak se biedermeier prosadil hlavně v užitém umění.

Příklady použití

Johann Nepomuk Nestroy. M. D. Rettigová (kuchařky)
Svoboda v Kocourkově (Freiheit in Krähwinkel) Strašidla existují jen pro toho, kdo se bojí.

Strašidla existují jen pro toho, kdo se bojí.

Tak smělí? – Tak bezbožného výrazu nemáte užívat. Já jsem úřední osoba, a my od úřadu nemáme rádi, když je člověk smělý.

V duchu úřadů, to jest, bez ducha.

Pohrdání lískovkou, první jitřní paprsek slunce svobody!

Dáme mu úřad, a pořádným platem mu zacpeme prostořekou hubu. Takhle už státní moudrost mnohého demagoga zneškodnila.
Stav manželský je otroctví, a já jsem skrz naskrz svoboda. Má krev je rudá svoboda, můj mozek je bílá svoboda, můj pohled je černá svoboda, můj dech je planoucí svoboda – v takovém místě, kde život nic neskýtá, nemůže být smrt příliš těžká.

Censor je tužka, která se stala člověkem, anebo člověk, který se stal tužkou, živou bytostí se stavší škrt přes plody ducha, krokodýl, který číhá na březích proudu idejí a literátům, kteří po něm plují, ukusuje hlavy. Censura je mladší ze dvou hanebných sester, starší se jmenuje Inkvizice. Censura je živé doznání mocných tohoto světa, že dovedou jen šlapat po zhlouplých otrocích.

(Johann Nepomuk Nestroy: Svoboda v Kocourkově)

Původ slova

Pojem použil poprvé r. 1848 J, V, von Scheffel. Pojem vznikl spojením jmen pánů Biedermanna a Bummelmeyera.

Dělení slova

bi!e!der!me!ier

Může vyskytovat také v těchto tvarech

měšťanský empír