Definice

Způsob tvorby textů a projevů vytvářených hlavně tzv. novináři. Autor bere ohled na cílovou skupinu. Používají se mediální klišé i okasionalismy či aktualizace výrazu. Někdy se objeví i prostředky uměleckého stylu.

Příklady použití

reportáž, fejeton, analýza

„…Slavná gymnastka Čáslavská byla podle politika zadobře jak s komunistickým režimem, tak s režimem demokratickým. V něm byla kromě práce pro prezidenta Havla například též předsedkyní Českého olympijského výboru.
V další odpovědi se pak hájil před útoky Jana Rejžka. „Když se mě někdo na něco zeptá, tak odpovím. Ale ne tak, jak je očekáváno a chtěno, ale podle svého úsudku. Že to dráždí, že o mně nějaký Rejžek napsal, že jsem komunistické prase, tak to je jiná věc a proti gustu holt žádný dišputát. Každý podle svých schopností,“ objasnil výrazivo hudebního kritika proslaveného televizní „Katovnou“….“

(http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Jan-Rejzek-je-divoke-nedomestikovane-prase-Dalsi-pokracovani-prestrelky-nad-rakvi-Very-Caslavske-451998)

Dělení slova

pu!b!li!ci!s!ti!c!ký styl