Definice
Je nejmenší tematický prvek uměleckého díla. Jednotlivé motivy dostávají svůj význam teprve v textovém celku, neboť až jejich návaznost a vztah k ostatním složkám, dává jednotlivému motivu smysl. Ten čtenář často neobjeví při prvním uvedení motivu.
Podle toho, jak motivy ovlivňují tok díla, rozlišujeme:
- Dynamické – vztahují se na činy postav, mění situaci, vnášejí do děje pohyb.
- Statické – nemění ji (popis postav, oděvu, krajiny, věci aj.
- Volné – přímo nesouvisí s hlavním tématem.
Motivy lze také dělit na popisné, dějové a úvahové.
- Signální motivy posilují zájem o čtení, navozují atmosféru
- Leitmotiv (příznačný motiv) prochází celým dílem, někdy je obsažen přímo v názvu: Sophiina volba, Proměna, Zločin a trest, Vojna a mír
- Archetypílní motiv se opakuje v mnoha dílech – např. v pohádce (boj dobra a zla, únos princezny), motiv lásky, potopy světa, války, cesty (buď od někud někam, nebo změna člověka na cestě – Odysseovy cesty, Bezstarostná jízda, Na cestě, Gulliverovy cesty)
V básnictví může být motivem i rytmus, pocit, dojem, atmosféra, nálada,…
Příklady použití
– Pane hostinský, tady kdysi visel obraz císaře pána…
– Jo, visel, ale sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu. To víte, ještě by si moh někdo dovolit nějakou poznámku, a byly by z toho nepříjemnosti… Copak to potřebuju?(Motiv z filmové verze Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války).
Původ slova
lat. motivus = hýbající, uvádějící
Dělení slova
mo!tiv
