Definice

1) V logice formálně správný úsudek, jehož výsledkem je spor.
2) Jako by nesmyslné tvrzení, popř. takto vzniklá básnická figura.

Příklady použití

„Na člověku, kterého pomluvili, nás pokaždé něco magnetizuje. Koneckonců, něco na něm být musí.“

(Oscar Wilde)

Původ slova

řecky paradoxon = vedle mínění

Dělení slova

pa!ra!dox