Definice
Pohádka je nepříliš dlouhý literární útvar, jehož podstatou je vyprávění s dobrým koncem, většinou je v ní kouzlo či nadpřirozená bytost. Bývají nadčasové, nemívají konkrétní dějiště.
Většina pohádek je pro děti a tomu je přizpůsoben i jejich jazyk. Některé pohádky byly původně pro dospělé (Tisíc a jedna noc, pohádky bří Grimmů).
Pohádky vznikaly už v dávných dobách v rámci lidové slovesnosti. Jejich náměty či „protagonisté“ (červená karkulka, Krakonoš) se objevují v různých kulturách s různými jmény. V době národního obeození pohádky zpracovávají tzv. sběratelé lidové slovesnosti (v českém NO napž. B. Němcová, K. J. Erben, J. Š. Kubín). Později se objevily autorské pohádky
Rozlišujeme klasické a moderní pohádky.
Příklady použití
Spisovatelé: H. Ch. Andersen, O. Wide, K. Čapek, J. Drda, M. Macourek
Dělení slova
po!há!d!ka
Může být také chybně zapsáno jako
pohátka
Napsat komentář