Definice

1) Nedějová próza, v níž autor používá básnické prostředky, figury a tropy.
2) Literární proud ve (slovenské) tvorbě 30. let 20. století. Typickým hrdinou je vesnický vyděděnec či tulák bojující s přírodními živly, lidskou zlobou či nenávistí. Autoři používají básnické prostředky.

Příklady použití

  1. Bude snad mnohému podivné, že obrazy ze života mého s večerem počínám, jako by v tak mladistvém již věku nade mnou se soumračilo?
    – I mně samému divné to přichází, že skoro všecko u mě s večerem počíná, a sice tak, že jsem uvykl počátek všeho večerem a večer počátkem všeho považovati; a tak se mně i mladost má, první věk života mého, večerem býti zdá; taktéž, kdykoliv jsem srovnání života lidského s rozdíly celého dne četl, soudil jsem, že by neslušelo čas dětinství a mladosti první s jitrem srovnávati, jako by neměla léta
    jinošství polednem slouti, jako by neslušelo věk mužný k odpolední a stáří k večeru a noci připodobniti; nýbrž vždy se mi podobalo, jako by se patřilo dětinství večerem, věk jinocha nocí a tak po sobě nazývati.
    (K. H. Mícha: Večer na Bezdězu)
  2. Klade nohu na prah a kradmo vstupuje. Nad ohniskom stojí žena. Ešte neobriadená, rozospatá. Tvár navretá spánkom a zaliata červeným svetlom z ohniska. Koľko chýbalo, aby vyslovil jej meno? Mal ho na jazyku, páliace a žeravé. Vtedy sa obrátila a zbadala ho. Jej smelý pohľad a priama otázka:
    – Kto ste a čo tu hľadáte?
    – Ponížene pekne prosím… – sklopil zrak a dokončil. – Nemal som tri dni nič teplého v ústach. Pán Boh vám to vynahradí…

(Dobroslav Chrobák: Návrat Ondreja Baláža)

Dělení slova

ly!ri!zo!va!ná pró!za